Středoškolská odborná činnost - témata GEOMATIKA
Na opravdovou vědu nemusíš čekat až na univerzitu. Vyber si téma a na Fakultě aplikovaných věd ZČU ti velmi rádi pomůžeme!
Gravitační pole Měsíce
doc. Ing. Michal Šprlák, Ph.D.
Gravitace patří ke čtyřem známým fyzikálním interakcím a představuje důležitou fyzikální veličinu odrážející stav přitahujících hmot. Znalost gravitace je základem aplikací, např.: 1) realizace planetárních referenčních systémů pro určování polohy a předpovídání dráh umělých družic; 2) studium vnitřních struktur, (pod)povrchových procesů a tepelného vývoje planetárních těles; nebo 3) navigace vesmírných modulů. Gravitační pole Měsíce bylo zmapováno družicovou misí GRAIL s vysokou přesností a nebývalou podrobností. Podrobná topografie Měsíce je k dispozici z měření senzoru LOLA družicové mise LRO. Cílem tohoto tématu je obeznámení se s družicovými misemi GRAIL a LRO, vizualizace a interpretace gravitačního pole Měsíce, a studium prostorových změn gravitačního pole v blízkosti povrchu Měsíce.
Tání ledovců v polárních oblastech
doc. Ing. Michal Šprlák, Ph.D.
Časové změny gravitace umožňují pochopení přesunu přitahujících hmot při studiu klimatických změn a pochopení mechanismů geohazardů v environmentálních vědách. Pro účel globálního mapování časových změn gravitačního pole Země byla v roku 2002 vypuštěna družicová mise GRACE a její měření způsobily v geovědách nebývalou revoluci. Předmětem navrhovaného tématu je obeznámení se s družicovou misí GRACE a její pokračovatelkou GRACE-FO, a podrobnější studium časových změn gravitačního pole Země v polárních oblastech způsobený zejména táním ledovců v Antarktidě a Grónsku.
Aproximace tíhového pole Země
Ing. Martin Pitoňák, Ph.D.
Student se seznámí s různými typy modelů pro aproximaci (přiblížení, odhad) tíhového pole Země a vyzkouší si na zájmovém území vytvořit jejich model pomocí vybraného softwaru pro matematické modelování.
Časová variabilita tíhového pole Země a její modelace z družicových dat
Ing. Martin Pitoňák, Ph.D.
Na základě zpracování družicových dat lze odvozovat např. i časovou variabilitu tíhového pole Země. Součástí tohoto zadání je tedy zpracování a porozumění družicovým datům, jejich interpretace a modelování časově závislých jevů.
Geografické informační systémy v prostředí cloudu
Ing. Karel Jedlička, Ph.D.
Přesun služeb do cloudového prostředí je moderním trendem prakticky ve všech oborech lidské činnosti spojených s využitím informačních technologií. Geografické informační systémy nejsou výjimkou. V rámci tohoto tématu bude provedena rešerše existujících řešení, shrnutí jejich možností použití, výhod a nevýhod a praktické vyzkoušení jejich funkcionality.
Trojrozměrná data v geografických informačních systémech
Ing. Karel Jedlička, Ph.D., doc. Ing. Karel Janečka, Ph.D.
Trojrozměrná data (3D data) mají zásadní význam pro oblasti, kde pouhá polohová informace o objektech (tj. 2D informace) neposkytuje dostatečnou míru porozumění. Jedná se např. o oblasti katastru nemovitostí, prostorové správy budov, inženýrských sítí a podobně. Seznámení se získáváním, zpracováním a vizualizací takovýchto dat je součástí tohoto tématu.
Virtuální 3D mapy - příklady dobré praxe
Ing. Pavel Hájek, Ph.D.
Student provede rešerši příkladů použití tzv. virtuálním 3D map, kterému předchází porozumění tomuto pojmu a vyzkouší si tvorbu kartograficky vyjádřeného 3D modelu zájmové oblasti.
Virtuální 3D mapy a jejich způsoby vizualizace
Ing. Pavel Hájek, Ph.D.
Student se seznámí s různými technologiemi pro vizualizaci virtuálních 3D map. Na vlastním příkladě zkusí vizualizovat obsah takovéto mapy v různých platformách a to ať desktopových či webových.
Sběr názvoslovných dat pro databázi geografických jmen (GeoNames) České republiky
doc. Ing. Václav Čada, CSc.
Krajina kolem nás se stále vyvíjí a s tím souvisí zánik a vznik geografických jmen, tj. pojmenování neživých přírodních objektů (hora, řeka, …) a těch člověkem vytvořených objektů (město, obec, oblast, …). Obsahem tohoto tématu je tedy rešerše stávajícího stavu databáze geografických jmen GeoNames a možností jejího rozšíření.
Technologie tvorby a vedení Digitální technické mapy ČR
doc. Ing. Václav Čada, CSc.
Student se seznámí s novým systémem pro správu a využívání údajů o technické infrastruktuře na území České republiky. Jde o tzv. Digitální technickou mapu České republiky, která má sloužit k systematické a jednotné správě geografických dat o umístění sítí elektronických komunikací a dalších infrastrukturních sítí (dále jen „technická infrastruktura“) včetně poskytování informací o technické infrastruktuře orgánům veřejné moci, vlastníkům nemovitostí, investorům a veřejnosti zejména pro územně plánovací činnost a územní a stavební řízení podle stavebního zákona a zajištění činnosti jednotného informačního místa podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
Vyhledávání objektů na starých mapách
Ing. Michal Kepka, Ph.D.
Značkové klíče poskytují informaci o tom, jaké všechny objekty se v mapách nacházejí. Pokud
existuje katalog těchto mapových značek, je možné vytvářet během vektorizace starých mapových listů datovou sadu objektů s mnoha rozšiřujícími atributy. Nad sebranou datovou sadou je možné provádět analýzy a vyhledávání. Práce by se zabývala vektorizací starých map a vytvářením digitální datové sady objektů.
Detekce podmínek vzniku radiačního mrazu
Ing. Michal Kepka, Ph.D.
Pro intenzivní zemědělství je nutné maximalizovat objem úrody při zachování udržitelného množství vstupů a spotřeby nerostných surovin. Jakékoliv výkyvy počasí, které mohou poškodit velkou část úrody, nejsou žádoucí a je nutné provádět ochranná opatření. Příkladem meteorologického jevu, který zásadně poškozuje plodiny s vysokou hodnotu, je tzv. radiační mráz. Během projektu budou poskytnuta meteorologická měření z polních podmínek a úkolem bude navrhnout algoritmus, který bude hlídat příhodné podmínky pro vznik radiačního mrazu a vyhodnotí danou situaci jako varování.
Kartografická vizualizace volebních výsledků na lokální úrovni
doc. Ing. Mgr. Otakar Čerba, Ph.D.
Výsledky voleb jsou zveřejňovány především na celostátní úrovni. Navíc je kartografická úroveň map prezentovaných v médiích často žalostná. Úkolem studenty by mělo být zpracování volebních výsledků jedné nebo několika obcí na úrovni okrsků a jejich kartografická vizualizace, přičemž důraz bude kladen především na stabilitu a vývoj volebních preferencí v čase.