doc. Ing. Michal Šprlák, Ph.D.

Gravitace patří ke čtyřem známým fyzikálním interakcím a představuje důležitou fyzikální veličinu odrážející stav přitahujících hmot. Znalost gravitace je základem aplikací, např.: 1) realizace planetárních referenčních systémů pro určování polohy a předpovídání dráh umělých družic; 2) studium vnitřních struktur, (pod)povrchových procesů a tepelného vývoje planetárních těles; nebo 3) navigace vesmírných modulů. Gravitační pole Měsíce bylo zmapováno družicovou misí GRAIL s vysokou přesností a nebývalou podrobností. Podrobná topografie Měsíce je k dispozici z měření senzoru LOLA družicové mise LRO. Cílem tohoto tématu je obeznámení se s družicovými misemi GRAIL a LRO, vizualizace a interpretace gravitačního pole Měsíce, a studium prostorových změn gravitačního pole v blízkosti povrchu Měsíce.

doc. Ing. Michal Šprlák, Ph.D.

Časové změny gravitace umožňují pochopení přesunu přitahujících hmot při studiu klimatických změn a pochopení mechanismů geohazardů v environmentálních vědách. Pro účel globálního mapování časových změn gravitačního pole Země byla v roku 2002 vypuštěna družicová mise GRACE a její měření způsobily v geovědách nebývalou revoluci. Předmětem navrhovaného tématu je obeznámení se s družicovou misí GRACE a její pokračovatelkou GRACE-FO, a podrobnější studium časových změn gravitačního pole Země v polárních oblastech způsobený zejména táním ledovců v Antarktidě a Grónsku.

doc. Ing. Martin Pitoňák, Ph.D.

Digitální model terénu (DTM) aproximuje část nebo celý souvislý povrch terénu pomocí sady diskrétních bodů s jedinečnými hodnotami výšky nad 2D body. Výšky jsou přibližné vertikální vzdálenosti mezi body terénu a některým referenčním povrchem (např. střední hladina moře, geoid a elipsoid) nebo geodetickým datem. 2D body, které jsou většinou uspořádány do pravidelných mřížek, jsou obvykle uvedeny jako geodetické souřadnice DTM obvykle přiřazují každému 2D bodu jednu jedinečnou hodnotu výšky. Terénní modely hrají zásadní roli v geovědách a inženýrství a mají četné aplikace. Lze je použít k výpočtu odvozených veličin, jako jsou objemy, sklon, zakřivení, sluneční expozice, stín kopce, vrstevnice, viditelnost z daných míst, odvodnění a gravitační přitažlivost. V užším oboru modelování gravitačního pole a fyzické geodézie jsou data DTM stěžejním zdrojem dat poskytujícím informace o geometrii topografických mas. Pomocí technik gravitačního modelování je gravitační přitažlivost hmot vypočítána z dat DTM a může být (i) odečtena od pozorovaných hodnot gravitace pro zvýraznění signatur hmotnostních anomálií v nitru Země, (ii) použita jako redukce určování geoidů nebo (iii) použita k předpovědi podrobného gravitačního pole v jinak méně prozkoumaných oblastech.

Ing. Karel Jedlička, Ph.D.

Přesun služeb do cloudového prostředí je moderním trendem prakticky ve všech oborech lidské činnosti spojených s využitím informačních technologií. Geografické informační systémy nejsou výjimkou. V rámci tohoto tématu bude provedena rešerše existujících řešení, shrnutí jejich možností použití, výhod a nevýhod a praktické vyzkoušení jejich funkcionality.

Ing. Karel Jedlička, Ph.D., doc. Ing. Karel Janečka, Ph.D.

Trojrozměrná data (3D data) mají zásadní význam pro oblasti, kde pouhá polohová informace o objektech (tj. 2D informace) neposkytuje dostatečnou míru porozumění. Jedná se např. o oblasti katastru nemovitostí, prostorové správy budov, inženýrských sítí a podobně. Seznámení se získáváním, zpracováním a vizualizací takovýchto dat je součástí tohoto tématu.

Ing. Pavel Hájek, Ph.D.

Student provede rešerši příkladů použití tzv. virtuálním 3D map, kterému předchází porozumění tomuto pojmu a vyzkouší si tvorbu kartograficky vyjádřeného 3D modelu zájmové oblasti. Zároveň se tím seznámí s různými technologiemi pro vizualizaci a na vlastním příkladě vizualizuje obsah takovéto mapy v různých platformách, a to ať desktopových či webových.

Ing. Pavel Hájek, Ph.D.

Na základě konzultace se studentem bude definováno tematické zaměření této práce s ohledem na jeho zkušenosti a tematické zájmy. Následně bude provedena rešerše stávajících otevřených dat vhodných pro zpracování definovaného tématu a budou nad daty provedeny datové syntézy a analýzy promocí (nejen) vybraného geografického informačního systému. Následně se obdržené výsledky vizualizují ať pomocí formy mapy či webové prezentace.

doc. Ing. Václav Čada, CSc.

Krajina kolem nás se stále vyvíjí a s tím souvisí zánik a vznik geografických jmen, tj. pojmenování neživých přírodních objektů (hora, řeka…) a těch člověkem vytvořených objektů (město, obec, oblast…). Obsahem tohoto tématu je tedy rešerše stávajícího stavu databáze geografických jmen GeoNames a možností jejího rozšíření.

doc. Ing. Václav Čada, CSc.

Student se seznámí s novým systémem pro správu a využívání údajů o technické infrastruktuře na území České republiky. Jde o tzv. Digitální technickou mapu České republiky, která má sloužit k systematické a jednotné správě geografických dat o umístění sítí elektronických komunikací a dalších infrastrukturních sítí (dále jen „technická infrastruktura“) včetně poskytování informací o technické infrastruktuře orgánům veřejné moci, vlastníkům nemovitostí, investorům a veřejnosti zejména pro územně plánovací činnost a územní a stavební řízení podle stavebního zákona a zajištění činnosti jednotného informačního místa podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

Ing. Michal Kepka, Ph.D.

Značkové klíče poskytují informaci o tom, jaké všechny objekty se v mapách nacházejí. Pokud
existuje katalog těchto mapových značek, je možné vytvářet během vektorizace starých mapových listů datovou sadu objektů s mnoha rozšiřujícími atributy. Nad sebranou datovou sadou je možné provádět analýzy a vyhledávání. Práce by se zabývala vektorizací starých map a vytvářením digitální datové sady objektů.

Ing. Michal Kepka, Ph.D.

Senzorová data se rozšiřují do mnoha odvětví lidské činnosti a s rozmachem Internetu věcí jejich využití roste. Ovšem nestačí jen jevy pozorovat a sbírat měřená data, abychom plně využili potenciál, je potřeba data zpracovat a poskytnout koncovému uživateli nějaký výsledek s vysvětlením. Pokud máme jeden senzor v lokalitě, je zpracování běžné formou mapy a grafů. Ovšem pokud máme lokalitu s desítkami senzorů, je zpracování již mnohem komplikovanější a i k prezentaci výsledků pro uživatele je třeba přistoupit jinými způsoby. Úkolem tématu je zpracovat data ze stovky půdních senzorů měřících teplotu půdy a její vlhkost v průběhu vegetační sezóny na polích. A dále navrhnout vhodný způsob prezentování výsledků pro koncového uživatele - agronoma.

doc. Ing. Mgr. Otakar Čerba, Ph.D.

Výsledky voleb jsou zveřejňovány především na celostátní úrovni. Navíc je kartografická úroveň map prezentovaných v médiích často žalostná. Úkolem studenty by mělo být zpracování volebních výsledků jedné nebo několika obcí na úrovni okrsků a jejich kartografická vizualizace, přičemž důraz bude kladen především na stabilitu a vývoj volebních preferencí v čase.